Sámi turisma

Sámi turisma lea ealáhus, mas leat vejolašvuođat. Riikka dásis leat sámi mátkeealáhusfitnodagat unnit, muhto sámi mátkeealáhus šaddan deaŧalaš lasáhussan sámi ealáhuseallimii Sámis.

Buiga buktagat

Sámi mátkeealáhus addá sámiide ​​vejolašvuođa gaskkustit rievttes máhtu ja dieđuid sámiid ja sámiid historjjá, kultuvrra, ealáhusaid ja eallinbirrasa birra. Vuolggasadjin leat sámi árvvut ja eallinvuohki. Ruoŧa Sámi mátkeealáhusfitnodagat jođiheapmi lea sámiid hálddus go sámiin lea alddis gelbbolašvuohta buvttadit rivttes ja duohta buktagiid, mat sámiin leat alddis. Dat eastada vierrásiid ávkkástallamis ja ráhkadeames sámi buktagiid ja dujiid.

Statistihkka váilu

Statistihkka váilivuođa geažil lea váttis fitnet dieđuid gávpejorru sturrodaga ja galle fitnodaga leat. Jos rehkenastá sámi fitnodagaid main lea mátkeealáhus váldo sisaboahtu Ruoŧas, de eai leat eanet go logi gal. Mátkeealáhusdoaibma lea eanaš sámi fitnodagaide dušše lassi doaibma nugo boazodollui ja eará fitnuide.

Ođđa jurddašeapmi

Sámi mátkeealáhusealáhusaid ovdáneami duogábealde leat máŋga fáktora; earret eará ahte eai ane turismma uhkádussan, muhto baicce vejolašvuohtan, Go boazodoalus dárbbašuvvojit unnit olbmot ja lassi dietnasii lea dárbu, beroštupmi Johkamohke márkanii lassána ja ahte Ruoŧa ekoturismma lea kvalitehtamerkejuvvon. Seammás lassána beroštupmi álgoálbmogiidda riikkaidgaskasaččat ja guhkes áiggi ceavzilis eallinvuohkái. 

Balut ja ovdamunit

Vaikko soapmásat oaivvildit ahte turismma ovdáneapmi dagahit ollu hehttehusaid, de oidnet vejolašvuođaid das maid; De leat fas álgán geavahit dološ sámi bálgáid, sámi bivdo- ja guolástanárbevierut ealáskahttojuvvojit, herggiid dápman ja álgán gálvvuid geasehit daiguin. Šattuid geavahišgoahtán málesteames, árbevirolaš dálkkodeapmi ja duodji leat ealáskahtton. Suovastuvvon bohccobiergu "suovas" lea šaddan herskon.

Senast uppdaterad: 29 januari 2025 av Marie Enoksson.