sametingsledamöter i plenum

Álbmotválljen orgána ja eiseváldi

Sámediggi ásahuvvui dainna ulbmiliin ahte buoridit Ruota sámiid vejolašvuođaid eamiálbmogin seailluhit ja ovddidit iežaset kultuvrra. Sámediggi vihahuvvui 1993:s.

31 lahtu

Sámedikki 31 lahtu válljejuvvojit almmolaš válggaid bakte juohke njealját jagi. Sullii 9 200 dan 20.000-35.000 sápmelaččas maid jáhkkit ássat Ruoŧas leat dássožii čálihan iežaset Sámedikki jienastuslohkui. (Eai gávdno sihkkaris logut, duššefal meroštallamat das man olu sámit Ruoŧas jurá leat.)

Sámiid sajádat

Sámediggi movttidahttá beroštumi sámi oassálastimii servodatáššiin ja politihkas mii guhkilmasat nanusnuhttá sámi identitehta. 1977:s nannii Ruoŧa riikkabeaivi ahte sámit leat Ruoŧa eamiálbmot. 2010:s mearridii Ruoŧa riikkabeaivi dahkat rievdadusaid vuođđolágas 2011 rájes. Okta rievdadus lea ahte sámit dohkkehuvvojit sierra álbmogin Ruoŧas. Eamiálbmogis leat kultuvrralaš rievttit muhto álbmogiin leat maiddái politihkalaš rievttit.

Oppalaš ulbmil

Sámepolitihka oppalaš ulbmil lea doaibmat ealli sámi kultuvrra ovddas mas ekologalaš guoddevaš boazodoallu ja iežá sámi ealáhusat leat vuođđun.

Eiseváldi

Sámediggi lea almmolašrievttálaččat ráđđehusa vuollásaš eiseváldi. Sámedikki hálddahus lea Gironis. Sámedikkis leat báikkálaš čállingottit  Johkamohkis, Deartnás ja Staares.

Duppál rollat

Sámediggi Ruoŧas lea sihke stáhtalaš eiseváldi ja álbmotválljen sámi parlameanta. Sámedikki organisašuvdna sulastahttá gielddaid gos maiddái gávdnojit sihke politihkkárat ja virgeolbmot.

Alla gáibádusat

Stáhtalaš eiseváldin ferte Sámediggi čuovvut njuolggadusaid stáhta reglerenreivviin ja ollu lágaid ja láhkanjuolggadusaid. Maŋemus láhkarievdadus sámediggelágas (SFS 1991:1433) čielggada ráji gaskal Sámedikki politihkalaš oasi ja eiseváldeoasi. Ođđa njuolggadus lea ásahuvvon mii mearkkaša ahte hálddahusáššit galget gieđahallojuvvot lávdegottiin dehe stivrras eaige dievasčoahkkimis.

Senast uppdaterad: 10 januari 2025 av Marie Enoksson.