Earenomáš heajos guohtumin
Boazodoallomearrádusa (1993:384) § 35 a mielde sáhttá jus lea ruhta, addit doarjaga čerrui gokčandihte oasi biebmangoluin, mat bohtet eastadandihte boazojámu go lea earenomáš heajos guohtun.
Earenomáš heajos guohtumiin oaivvilduvvo ahte lea guohtuma bilidan dahje lássen. Sámedikkis lea láhkaásahus (STFS 2019:1), mii stivre makkár dilálašvuođain doarjaga sáhttá addit.
"Earenomáš heajos guohtun" lea:
- eanaš oassi ealus dárbbaša vahátbuhtadusa/eanaš oassi ealus lea sorjevaš vahátbuhtasas
- skilžon guohtoneatnamat, láhput eai leat olámuttos, muorain ritni ja muohta
- eanet go 75 cm muohta
Geahča njuolggadusaid dokumeanttas, mii lea mielddusin.
Oza maŋemustá guovvamánu 15. beaivvi
Doarjja gokčá eanemusat 50 % čearu duođaštuvvon jeagel-, fuođđar- dahje suoidnegoluin. Sáhttá maiddái oažžut doarjaga fievrridan- ja luoitingoluide, jus vissis eavttut devdojuvvojit (gč. láhkaásahusa). Biebmangolut mat čearus dábálaččat leat eai buhtaduvvo.
Ohcamuš galgá dahkkojuvvot sierra skoviin, maŋemustá guovvamánu 15. beaivvi. Guovtti vahku siste galgá Sámediggi iskat guohtuma. Dan maŋŋel mearrida Sámediggi doarjaga juolludeamis.
Doarjja máksojuvvo čearu biebmangoluid ovddas dan beaivvi rájis go guohtuniskanohcamuš lea boahtán Sámediggái gitta guhkimusat njukčamánu 31 b. dan dálvvi. Buhtadus ii máksojuvvo biebmama dahje fievrrideami ovddas, mii lea dáhpáhuvvan ovdal ohcanbeaivvi ja maŋŋel njukčamánu 31. b. Biebman galgá álgán maŋemusat vahku maŋŋel dan beaivi go buhtadusohcamuš lea boahtán Sámediggái.
Guohtuma iskan
Go ohcamuš lea boahtán sisa, de Sámediggi gulahallá čearuin guohtuniskama áiggi birra. Sámedikki bargit isket guohtuma, ovttas čearu gulahallanolbmuin ja unnimusat guvttiin Sámedikki nammaduvvon guohtuniskanjoavkkus. Čohkkejuvvon árvvoštallan guohtuniskamis doaibma ovttas čearu ohcamušain mearrádusvuođđun.
Ruđaid rekvisišuvdna
Go rekvirere ruđaid galgá geavahit sierra skovi (geahča olgešravddas). Rekvisišuvdnii galget kopiijat rehkegiin ja čađahuvvon máksimiin biddjojuvvot mielde.